Koučování jako životní styl?

Koučování jako životní styl?

„Ve skutečnosti svou mysl neužíváte špatně - obvykle jitotiž neužíváte vůbec. Vaše mysl užívá vás.“ (Eckhart Tolle)

Povím vám nejprve, co koučování není. Poradenství. Trenérství. Metodika, jak druhé přesvědčit o tom, co chceme my.

Všimli jste si někdy, jak chytří jsme? Jak snadno vidíme, co by druhým pomohlo a jak bychom jim rádi poradili? Představte si, že sedíte v Brně na kávě s kamarádem z Prahy. A nahlas uvažujete, jak se asi zítra dostanete na schůzku do Ostravy. A on říká: „Hele, úplně nejlepší to máš Pendolínem z Hlaváku. Jsi tam za chvíli, najíš se, prospíš se, mají tam wifinu, můžeš si dát pivo… Sám takhle jezdím každý měsíc a neměnil bych.“ V denních příbězích se dokonce často snažíme rady druhých naplnit („No jo, možná má pravdu, konec konců, lepší nějaká jistota. Do Prahy vím, jak se dostanu, a když říká, že Pendolíno je dobrý…“) Je to absurdní? A přesto denní praxe. Stačí se jen rozhlédnout, a hned vidíme, co by ti druzí mohli dělat lépe. Tento lidský sklon máme všichni a má svůj základ v našich instinktech, to znamená, že je nevědomý. Proto, když se začnete učit být koučem, jste často obohacení a pobavení sami sebou. Svými sklony, které dřív byly automatické a řídily ony vás. Proto roste vaše sebedůvěra a radost ze života – zjišťujete sami o sobě, kolik talentů máte. A zjišťujete to o druhých.

Na tréninky někdy přicházejí lidé, kteří říkají: „Naučte nás nějakou techniku, jak druhého dokoučovat tam, kam potřebuju.“ Dokoučovat – cha! „Nenaučím“, odpovídám. „Naučím vás něco lepšího. Naučím vás způsob, jak být s druhými (ať už v pracovním nebo osobním životě) tak, že se budou cítit obohacení všichni.“

A přestože s naším týmem máme s koučováním a tréninkem koučů dlouholetou praxi na vysoce profesionální úrovni, v tomto článku jsem osobní. Protože koučování je hluboce osobní.  Pokud vystupujete jako kouč, jste to vy, kdo se rozhodujete. Vás celý koučovací proces učí respektu, jasnosti, struktuře. Sebedůvěře a odvaze nechat se vést klientem. Důvěře, že každý, opravdu každý má v sobě svoji jedinečnost, a že lidé jsou „utvoření“ tak, aby mohli tuto jedinečnost naplnit svým způsobem.

Pokud se necháváte vést dobrým koučem, dostáváte se blíž k podstatě své osobnosti a ke svému nitru a objevujete poklady, o kterých jste možná vůbec netušili. Objevujete nové možnosti, směry, dostáváte chuť a odvahu jít do neznáma. Je to vlastně docela intimní. Protože in-timere znamená beze strachu.Dobrý kouč pomůže obrátit vaši mysl směrem, kam jste se ještě nedívali. Vyvést vás za zaběhané koleje automatu mysli.

Podívejte například: Kolik cest vede od vašeho domu k nejbližšímu supermarketu? Kolik z nich využíváte? Co je na té vaší dobrého? Praktického? Objevného? Kudy všude byste mohli jít, kdybyste měli najít sto způsobů, jak se tam dostat? Které by vás nejvíc pobavily? Potěšily? Otrávily? Co byste na nich objevili? O svém městě? O sobě?

Vidíte, že používáte představivost, že vaše mysl je ochotná následovat vaši pozornost, tam, kam chcete vy. Ve své práci koučů, trenérů emoční inteligence, při vzdělávání leaderů, rodičů, dospělých i dětí, jednotlivců i skupin v podstatě vycházíme z jediného principu: Kam jde pozornost, tam jde energie. Potkává se v něm moudrost starých filosofií s moderními objevy neurobiologie. Kde je moje pozornost, tam se odehrává můj život…

Kolika způsoby oslovujete po ránu své nejbližší?

Kolika žádáte o pomoc partnera nebo děti? Kolik variant oblečení máte, účesů, líčení?

A potom - když vidíme, kudy jdeme a co děláme - můžeme se podívat: Podle čeho se rozhodujeme? Kdo se to v nás rozhoduje? Co máte právě na sobě? Co vedlo k tomu, že jste se rozhodli pro tuto kombinaci? Kde právě jste? Je vám tam fajn? Mohli jste být v tomto okamžiku někde jinde? Jak by vám bylo tam? Co byste potřebovali, abyste se teď cítili ještě líp?

Vidíte, jak jste zajímaví? Svět najednou dostane větší spektrum barev, chutí, život začne být dobrodružstvím a poznáním a sdílením. To je to, co vytváří charisma osobnosti – radost, zájem, zvědavost, láska k Životu. Láska.

Hodně štěstí při životním dobro-družství vám přeje

Hanka Havlová
lektorka, trenérka a kouč společnosti VEVA CZ

A jak začít trénovat? Být dobrým leaderem, průvodcem, rodičem, partnerem? Ptejte se. Se zvědavostí a zájmem. Vždycky, když si všimnete, že jste si jistí, jak to druhý myslí nebo, co by měl udělat – zastavte se. A připusťte, že možná nevíte všechno. Mějte respekt. RESPEKT v latině znamená: podívat se ještě jednou, poslechnout si ještě jednou. Především vaše otevřená mysl pomáhá otevírat mysl druhého. Ptejte se. Zájem, zvědavost a respekt  a sebedisciplina jsou nejdůležitejší nástroje vynikajícího kouče.

Pro trénink či objevování sebe a druhých můžete také využít naší nabídky seminářů, přednášek či osobního koučinku – koukněte na www.veva.cz.