Typ osm

Přehled
V dětství si prožili pocit bezmoci a ponížení a v důsledku toho i rozhodnutí nedopustit, aby nad nimi někdo měl moc. Vypěstovali v sobě přesvědčení, že silní ovládají svět a že slabí přicházejí zkrátka. Mnozí už jako děti poznaly utlačování a odstrkování. Rozhodli se nebýt hodné, nepřizpůsobovat se, ale vyvinout sílu a dovolit si odpor, porušovat pravidla a raději poroučet druhým, než by si nechali poroučet od druhých. Jsou ovládáni agresivitou. Oni se nikdy neomluví a nikdy nevezmou nic zpátky. Agresivita je namířena na vše, co pociťují jako přetvářku a bezpráví. Základní zkušeností je, že život je boj. Oni vyhledávají konflikty nebo je samy vyvolávají. Mají požitek být proti. I když to nevyjádří okamžitě, jejich první reakcí na nové myšlenky lidí a situace je často obrana a negace. NE! Naštěstí rády straní slabým. Nesnesou žádné falešné autority. Pocity něžnosti a zranitelnosti jsou v nich hluboce pohřbeny. Sebeobrana jim říká: „Mám moc! Jsem silnější!“ Bojují, aby navázaly kontakt. Jdou do boje bez stresu. Nechápou, jak může takový druh seznamování ostatním nahánět strach. Konflikt a boj jim přináší potěšení, přitom si nevšimnou, že někdy jejich údery míří pod pás. U nich se však jedná o formu, způsob přibližování. Sotva který jiný typ má takový dar dovést ostatní lidi k jejich skutečnému potenciálu. Vyhýbají se bezmocnosti, slabosti, podřazenosti a jiným názorům. Boj s osmičkou nelze vyhrát! Mohly být v dětství slabými jedinci, kterým bylo ubližováno. 

Mechanizmy
Emoční fixace (vášeň) je slast – smyslnost, rozkoš, chlípnost, především ze života a k životu. Je to instinktivní, pudová energie, která se v okamžiku nalije do těla a připraví člověka k obraně častěji k boji. Necudnost je využívání druhého člověka a nerespektování jeho důstojnosti. Sud s prachem je každodenně používán na obranu vlastního teritoria, moci. U těchto lidí vnímáte, že je všeho moc. Mají slast, chuť žít. Popírání vlastní energie v mnoha podobách. Celý život stojí na brzdě a stejně je toho na lidi kolem nich často moc. Udělají rozhodnutí o tom co chtějí a ostatní do tohoto rozhodnutí zahrnou. Ostatní cítí: „Nikdo se mě na nic neptal“. 
Obranný mechanismus popírání nevnímají. Vydávají své subjektivní pravdy za objektivní s požadavkem, aby ji ostatní tak přijali. A to znovu vyvolá v nich pocit slasti moci a kontroly, po které tolik prahnou. Pokud vše selže, přistupují k nestydatosti a zastrašování.  
Mentální návyk je tendence kontrolovat nebo právě zastrašovat.