Typ jedna

Přehled
Jedničky jsou idealisté, touží po pravdě, spravedlnosti a mravním řádu. Bývají nadány pro učitelské a řídící role, je jim zatěžko akceptovat cizí či vlastní nedokonalost. Bývají to vzorné děti. Jedničky se snaží být dobré, aby nebyly trestány, vnitřně jsou prokurátory sobě samým a současně sedí na lavici obžalovaných. Chtějí být perfektní a totéž očekávají od ostatních.

Mechanizmy
Člověk cítí strach z mnoha důvodů, u tohoto mechanizmu často proto, že potlačuje svoje potřeby – prosadit svou představu o světě. 
Emoční fixace (vášeň) zlosti narůstá a upevňuje se mentální přesvědčení, že mnoho věcí kolem nás není v úplném pořádku. Žije tedy přesvědčení: „Jen tehdy, když se budu snažit být dokonalý a ostatním ukáži jejich chyby, aby se mohli zlepšit, dostanu lásku a budu mít hodnotu.“  Mentální návyk je tedy hledání dokonalosti. Obranný mechanizmus, který to vše skrývá, je kontrola jednání. Energie břicha je silná, někdy agresivní a nezapadá do koncepce dokonalosti. Je tedy trvale potlačována a odmítána, což vytváří stálé jemné napětí uvnitř. Jeden z ventilů této obrovské nahromaděné energie je soustavná práce. 
Sebe i druhé staví do světla, ve kterém je potřeba oddělit zrno od plev. Málokdo odvede dobrou práci a tak je snadnější udělat si to sám.
Stále přítomné vnitřní napětí vede do silnějšího pnutí a někde je hranice té zlosti, kde přichází okamžik: „A DOST!“ Už zde je cítit slast zlosti. Při silném fyzickém vybití (rána) slastné, ale falešné uvolnění vlastní energie. 
Další zdroj zlosti je zlost na sebe a vlastní nedokonalost. Způsob, jak tuto energii vybít je přemíra práce.
„A DOST!“ pro sebe, znamená schopnost pozorování této energie do té míry, že po bodu obratu přichází přetvoření této energie zlosti v mírumilovnost (místo facky – pohlazení). 
Hledání dokonalosti ovládá život jedniček. Jsou frustrované, neboť život a lidé nejsou takovými, jakými by měli být. Mají sklon k zapírání a trestání sebe samých a dokáží své pocity a potřeby potlačit (zdroj nespokojenosti a vzteku).